Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Akutní zánět středního ucha neboli akutní otitida je bolestivé onemocnění, které vzniká jako důsledek infekce v oblasti středního ucha. Akutní otitida začíná rychle a náhle (často v noci) a nejčastěji se vyskytuje u dětí. Viz také akutní, zánět středního ucha.

Zánět středního ucha neboli otitida vzniká obvykle jako důsledek infekce v oblasti středního ucha. Odborníci rozlišují: akutní zánět středního ucha, chronický zánět středního ucha, zánět středního ucha s výpotkem, apod. Viz také zánět, střední ucho.

Chronický zánět středního ucha neboli chronická otitida vzniká v důsledku dlouhodobých potíží se středním uchem, jako je například nehojící se otvor (perforace) v ušním bubínku nebo nelepšící se či opakované (recidivující) akutní záněty. Viz také chronický, zánět středního ucha.

Zánět středního ucha s výpotkem, sekretorická otitida neboli OME (zkratka pochází z anglického názvu otitis media with effusion) se vyskytuje především u dětí. Jedná se o zánět, který se vyznačuje přítomností výpotku ve středním uchu. Vzniknout může například jako důsledek trvalého podtlaku ve středním uchu (třeba u dětí se silně zvětšenou hltanovou mandlí). Kvůli podtlaku se za ušním bubínkem postupně nahromadí tekutina, odborně označovaná jako výpotek ve středouší. Bubínek (ani sluchové kůstky za ním) pak nemůže správně vibrovat a dítěti se zhorší sluch. OME však může mít i jiné příčiny vzniku. Viz také zánět středního ucha, výpotek.

Střední ucho (lat. auris media) je jednou ze tří částí ucha. Jak již název napovídá, střední ucho se nachází mezi zevním uchem a vnitřním uchem. Střední ucho je malý prostor vyplněný vzduchem, který se nachází uvnitř kosti spánkové. Střední ucho obsahuje tři sluchové kůstky, které slouží k přenosu zvuků ze vzduchu – prostřednictvím ušního bubínku – do hlemýždě ve vnitřním uchu. Dutý prostor středního ucha se odborně nazývá středoušní dutina. Tato dutina je spojena s nosohltanem prostřednictvím Eustachovy trubice, která umožňuje vyrovnávání tlaku mezi středním uchem a hrdlem. Obrázek: Umístění středního ucha (levá horní část obrázku) a jeho struktura (hlavní část obrázku). (Zdroj: Blausen.com staff (2014). Medical gallery of Blausen Medical 2014. WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI:10.15347/wjm/2014.010. ISSN 2002-4436. - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29025010) Viz také ucho, zevní ucho, vnitřní ucho.

Střední mozek (lat. mesencephalon) je první ze tří oblastí mozkového kmene. Nachází se mezi mezimozkem (vpředu) a Varolovým mostem (dole). Střední mozek souvisí se zrakem, sluchem, motorikou, spánkem a bděním, ostražitostí a regulací teploty. V oblasti středního mozku se k mozkovému kmeni připojují dva páry hlavových nervů (okohybný a kladkový). Viz také mozek.

Mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem neboli MCFA (zkratka pochází z anglického názvu medium-chain fatty acids) jsou mastné kyseliny, které mají 6–12 atomů uhlíku. Příklady jsou kyselina kapronová, kaprylová, kaprinová a laurová. Viz také mastné kyseliny.

Bolest ucha může mít různé příčiny, ale tou nejznámější zánět středního ucha. Je to první, na co pomyslíme při bolesti ucha u dítěte. U dospělého pacienta je příčinou spíše zánět ušního zvukovodu. Kromě bolesti může být přítomen výtok z ucha nebo porucha sluchu. Do oblasti ucha se mohou přenášet bolesti zuby a lymfatických uzlin, bolesti hlavových nervů či krční páteře. Praktický lékař obvykle problém vyřeší sám nebo zajistí specializované vyšetření. Viz také bolest.

Vnější ucho je jiný název pro zevní ucho. Viz také ucho.

Zevní ucho neboli vnější ucho (lat. auris externa) je jednou ze tří částí ucha. Na zevním uchu rozlišujeme: ušní boltec – celá vyčnívající struktura včetně ušního lalůčku, kterou v běžném životě označujeme jako „ucho“, zevní zvukovod – trubice o délce přibližně 2,5 cm, která je ukončena ušním bubínkem. Obrázek: Anatomie ucha – schematický nákres. (Zdroj: shutterstock.com) Viz také ucho, střední ucho, vnitřní ucho.